V září vydala univerzita z Alicante ve Španělsku studii, ve které popisuje vliv vzdělávací strategie a motivace ke vzdělávání na úspěch v životě.

Studenti, kteří sice byli nadaní, ale dosahovali špatných výsledků na střední škole, měli v budoucnu problém získávat a používat informace. V dnešní digitální společnosti je schopnost získat a správně využívat informace zcela zásadní.  Mimoto měli tito studenti horší vztahy s rodiči či byli emočně labilnější. Celou studii najdete zde.

Psychologická frustrace takových studentů je zřejmá. Mladí lidé, kteří dosahují horších výsledků, než jaký je jejich potenciál, jsou ve stresu, vnímají tlak svého okolí, v důsledku se tak učí nevhodným vzorcům chování, které je následně mohou ovlivňovat celý život.

Cíle jako základ vzdělávací strategie

Proč je tato studie revoluční? Studie totiž zároveň doporučuje, jak negativním výsledků předejít. Vedoucí studie, profesor Juan Castejón, doporučuje pedagogům, aby se zaměřili na procvičování a motivaci studentů cíli, dále navrhuje podpořit studentskou autonomii.

Základem vzdělávání by měl být model, kde studenti vědí, co se učí, proč se to učí, jakých cílů dosáhnout a mají prostor své výsledky sami zhodnotit. Pedagog by měl také studenty pozitivně motivovat v případě, že se jim nedaří, jak by si přáli. Tento vzdělávací případ u nás do značné míry propagují alternativní školy. Na jejich výsledky si budeme muset ještě nějaký čas počkat.

Dobrou strategii mají jazykovky

Podobný přístup ke vzdělávání můžeme ale vidět v menším měřítku například v jazykových školách. Jazykové vzdělávání je velmi konkurenční obor a školy musí přicházet s novými způsoby, jak studenty přilákat a následně je skutečně naučit jazyk ovládat.

Cíl studentů je v tom to případě zřejmý – ovládnout cizí jazyk, sami mohou kdykoli zhodnotit své výsledky. Dobrým příkladem propracované strategické metodiky výuky angličtiny může být metoda jazykové školy LITE.

Tato metoda je založená na procvičování slov s podobným přístupem, jako když se malé dítě učí rodný jazyk. Standardně je výuka jazyka zaměřená na gramatická pravidla. Pokud se ale podíváme, jak jsme se učili češtinu, zjistíme, že gramatiku jsme se začali učit až poté, co jsme plynule hovořili. Řekněme až po 4 letech, co jazyk ovládáte (předpokládáme, že dítě začne mluvit ve 2,5 letech a gramatiku se začne učit výrazněji až v polovině 1. třídy).

V úvodu se tedy lektoři soustředí na procvičování slov a vět, případně pouze gramatiku opravují. V rámci strategie učení musí lektor také studenty naučit „JAK se učit“. V dnešní době totiž nestačí mechanicky opakovat naučené, ale skutečně problematiku pochopit.

„Často hovoříme o studijních překážkách,“ říká lektorka školy Zuzana, „ Jedná se o situace, které studentovi znemožní studium, může to být nějaký jazykový problém, vada učení, ale i obyčejná nuda. V důsledku, pokud lektor tuto překážku nedokáže odstranit, si student připadá hloupý, nesoustředí se a v extrémní případě úplně končí se studiem.

Zaměření na cíl má výsledky

Podobný přístup prosazuje také Studijní centrum BASIC, které se zaměřuje na nápravu těchto studijních překážek u dětí, které mají například problém naučit se číst. Obě instituce vycházejí z tzv. aplikované scholastiky. Tyto metody nesou své ovoce. Pozitivně je hodnotí i odborníci na pedagogiku.

Například Mgr. Jana Kargerová, Ph.D. o metodice řekla: „Velkou předností přístupu vycházejícího ze studijní technologie je průběžná reflexe a vyhodnocování procesu učení a v případě potřeby přehodnocení vlastního postupu učení. Při studiu je kladený velký důraz na aktivitu žáka a jeho vnitřní motivaci k učení.“

Jediným limitem tohoto systému je, že prozatím podle profesora Karla Rýdla není použitelný „stádně“, právě kvůli velké míře zaměření na individualitu žáka.

 

Zdroj foto: Jazyková škola LITE