Školáci se budou učit programovat, MŠMT představuje novou koncepci informatiky

Od letošního roku zkouší 70 škol novou koncepci informatiky (seznam škol najdete zde). Děti si vyzkouší základy programování nebo robotiky. Pilotní provoz poběží 2 roky, poté jej Ministerstvo školství vyhodnotí a případně navrhne pro všechny školy.

Všichni politici se shodnou, že znalost IT technologií je nutnost bez ohledu na to, v jakém oboru se děti rozhodnou pracovat. Nové technologie jsou všude a je nutné s nimi umět zacházet. Učit děti tvořit prezentace v PowerPointu je jako učit je psát švabachem.

Na vybraných středních školách si brzy žáci zkusí robotiku

Na vybraných středních školách si brzy žáci zkusí robotiku

V IT děti překonají své učitele

Koncepce předpokládá, že s běžnými kancelářskými nástroji budou děti běžně pracovat v jiných předmětech. Dnes zcela běžně odevzdávají seminární práce ve Wordu nebo připravují prezentace v PowerPointu, které pak prezentují celé třídě. Učit je s nimi zacházet je nadbytečné.

Aktuální stav kritizuje řada odborníku, včetně Bohumila Kartouse z EDUinu: „Místo rozvoje informatického myšlení, které by jim posilovalo logiku a schopnost pracovat s digitálním prostředím, je učí to, co už dávno vědí.“

V čem naopak děti v mezinárodním srovnání často pokulhávají, je práce s informacemi. Žijeme v informační společnosti, problém je ale rozpoznat kvalitní a pravdivé zdroje. Informatika by se tak měla soustředit také na ověření zdroje nebo kritické zhodnocení získané informace.

Technologie mají uplatnění napříč obory

Například LEGO už roky vyrábí i robotickou stavebnici, děti si tak mohou postavit vlastního robota a programovat pro něj jednoduché pokyny. Existují i robotické hračky pro 4 leté děti.

Robůtek Bee-bot se ovládá pomocí tlačítka na hřbetu. Pomáhá dětem například rozvíjet prostorovou představivost, naučí je, která strana je levá a podobně. Ale lze ji využít i k výuce barev či základů počtů. Roztomilá včelka učí jednoduše hravěji.

Pokročilé hračky, které je nutné programovat, učí děti ovládat perfektně výrokovou logiku, která je v běžné matematice pro mnoho žáků špatně složitá. Stejně tak lze programování využít při trénování množin.

Digitální technologie mohou ulehčit nebo přiblížit výuku zeměpisu, grafické programy mohou najít své uplatnění ve výtvarné výchově, alespoň to navrhuje Jaroslav Faltýn, ředitel odboru předškolního vzdělávání. Za pravdu mu dávají i učitelé, protože interaktivní výklad, který si žáci vyzkouší, je pro ně zajímavější a lépe si jej zapamatují. Zároveň se otevírá prostor pro debaty o etice, dějinách technologií nebo trénování angličtiny, většina programovacích jazyků totiž dnes na angličtině stojí.

Místo branných cvičení cyber security?

Součástí nové koncepce by mělo být i upozornění na rizika, která s rozmachem nových technologií souvisí. V kybernetické bezpečnosti totiž zaostávají i dospělí. Rodiče i výchovní poradci čelí výzvám, které dříve neexistovaly, jako například kyberšikana na sociální sítích, vydírání  kvůli fotografiím v messenger aplikacích nebo hackerství. Pro teenagery je dnes snazší vyvinout virus než třeba obrat spolužáka o svačinu.

Děti by se tak v rámci informatiky měly dozvědět, jaká rizika existují a jak jim předcházet. Na mé základní škole se každý rok dělalo branné cvičení. Učili nás, jak spořádaně opustit školu nebo i nasadit plynové masky. Mnohem více ale děti ohrožují počítačové viry než požár. Proč je tedy nepřipravit na to, čemu budou ve svých telefonem a počítačích čelit denně?

Téma kybernetické bezpečnosti v posledních letech čím dál více rezonuje i mezi dospělými firmami. Stoupá totiž počet útoků, jejichž cílem jsou osobní údaje a bankovní účty nebo cenná obchodní tajemství a patenty. Stále platí, že nejzranitelnější článek je neproškolený zaměstanec. Vzniká proto řada školení a kurzů, která učí rizikům přecházet.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude nikdy zveřejněna.


*