Pracovní trh v Čechách zažívá nebývalý rozkvět. Podle statistik klesla nezaměstnanost na úroveň 3,9 %, dlouhodobě tak máme jednu z nejmenších nezaměstnaností v EU. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných odbornících. Některé firmy shánějí odborníky měsíce. Přesto se český trh stále potýká se zažitými předsudky a diskriminací.

Podle výzkumu personální agentury Randstad je nejčastějším důvodem pro diskriminaci kandidáta věk a pohlaví. Z výzkumu ale plynou i pozitivní zprávy. 70 % Čechů si myslí, že v jejich zaměstnání panuje firemní kultura, která umožňuje rovnocenné zapojení všech.

Diskriminují Češi v práci?

Češi jsou podle výzkumu otevření a akceptují bez problémů kolegy jiné národnosti, vyznání či sexuální orientace. Přesto různorodost v pracovním prostředí oceňuje méně než tři čtvrtiny českých zaměstnanců (což je nejméně z 34 států, kde výzkum probíhal). Je třeba ovšem výsledky zasadit do kontextu. Česká republika není příliš kosmopolitní, krom korporací ve velkých městech. Mnoho zaměstnanců tak zkušenosti z různorodého týmu prakticky nemá.

Podle dat se více než 20 % Čechů setkalo s nějakou formou předsudků kvůli věku. Velký problém zažívají především čerství absolventi, kteří si hledají první uplatnění, a lidé přes 55 let nebo před důchodem.

„Skrytá věková diskriminace je jednou z hlavních příčin vyšší nezaměstnanosti lidí v těchto věkových skupinách. Důvodem preference mladších ročníků bývá často neochota přizpůsobit styl práce a vedení týmů lidem s rozdílnými zkušenostmi a také snaha šetřit,“ upozorňuje na aktuální trend Hana Púllová ze společnosti Randstad. V rychlém světě, ve kterém dnes pracujeme, je tento pohled ale velmi krátkozraký. Mimo jiné také kvůli velmi nízké nezaměstnanosti.

Rodiče a starší zaměstnanci jsou loajální

„V situaci, kdy máme nejnižší nezaměstnanost v celé Evropě a naprostý nedostatek technicky vzdělaných lidí, je záměrné opomíjení celé skupiny pracujících, kteří disponují zkušenostmi a zároveň i potřebným nadhledem, spíše známkou neschopnosti takových firem přizpůsobit se realitě.,“ doplňuje Púllová.

Mnoho zaměstnavatelů považuje za ideální zaměstnance lidi mezi 24 – 35 lety. Protože mají již jisté zkušenost, ale ještě nemají rodiny (takže neřeší volno kvůli dětem). Obdobný problém řeší častěji ženy, rozdílné zacházení kvůli pohlaví řešilo 16 % zaměstnanců.

Rodiče jsou ovšem podle různých statistik mnohem loajálnější zaměstnanci, než mladí nezávislí lidé. Logicky prostě nechtějí přijít o dobré místo. To platí obzvláště pro firmy, které umožní rodičům pracovat na zkrácený či flexibilní úvazek.

Diskriminaci se můžete bránit

Podle zákona nesmí být zaměstnanec diskriminován přímo ani nepřímo. Zákon mluví o diskriminaci kvůli rase, etnickém původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientaci, věku, zdravotním postižení, náboženském vyznání, víře a světovém názoru. Další zákony obsahují i jiné důvody, jako např. majetek, členství v odborových organizacích či v politických stranách a hnutích, rodinný stav atd.

Za diskriminaci se naopak nepovažuje, pokud zaměstnavatel vyžaduje nějaký minimální věk či počet let odborné praxe. Přímou diskriminací je, že vás nepřijmou. Příkladem nepřímé diskriminace mohou být nižší platové ohodnocení pro ženy, o kterém se v posledních letech tolik mluví.

Pokud se chcete bránit, můžete se obrátit na příslušné orgány nebo Kancelář veřejného ochránce práv. Ta navíc provozuje bezplatnou právní pomoc, kde můžete dopředu diskrétně projednat své podezření a případné právní kroky. Stačí vyplnit formulář se stížností a zaslat jej poštou či elektronicky do Kanceláře veřejného ochránce práv.